Čeští hokejisté vstoupili do Švédských hokejových her vítězně. Výběr trenéra Růžičky si na úvod turnaje poradil s domácími Švédy poměrem 3:2, když za celých šedesát minut nemusel ani jednou dotahovat ztrátu. Naopak hostitelskému celku Češi poprvé sebrali vítr z plachet po pouhých patnácti vteřinách.

Na průběhu se brzký gól českého týmu pochopitelně projevil, Švédové se tlačili do branky a střelecké štěstí pokoušeli z každé alespoň trochu výhodné pozice. Tento fakt vyžadoval pozorný defenzivní výkon. Jedním z hráčů, kteří se o něj postarali, byl i zadák Ondřej Vitásek.

„Byl to velmi náročný zápas a hlavně velký výkonnostní skok oproti předchozím soupeřům,“ komentoval zápas série Euro Hockey Tour. „I ve srovnání se Švýcary to byl jiný level, rozhodně to nebyla žádná sranda,“ porovnával Vitásek se zápasy v rámci Euro Hockey Challenge. „Naštěstí jsme zápas uválčili, na konci jsme krásně zabojovali a vyhráli jsme. Je to super.“

Bojovnost byla v závěrečných minutách skutečně potřeba. S necelými dvěma minutami do závěrečné sirény totiž na trestnou lavici usedl Vojtěch Mozík a domácí lavička situace využila k odvolání gólmana Anderse Nilssona. „Je škoda, že jsme si výsledek nepohlídali o něco lépe, ale, jak už jsem říkal, zabojovali jsme a dotáhli jsme to k výhře.“

Jak již bylo zmíněno, skóre český tým otevřel hned po pár vteřinách, velmi rychle se navíc prosadil i ve druhé třetině, kdy odskočil na 2:1. „Strašně nám to pomohlo, mohli jsme se díky tomu uklidnit,“ jmenoval obránce Bílých Tygrů asi nejvýraznější faktor bleskových zásahů.

Všechny tři údery navíc byly zasazeny do rozhozené švédské defenzivy. „Hodně bruslili a napadali, občas ale někdo z nich propadl a vznikali z toho protiútoky. Hra se rychle otočila, nestihli se vrátit za hrou a nám z toho padaly góly.“

Mladý obránce se od začátku dubna v reprezentačním týmu výrazně vypracoval, čtvrteční zápas strávil ve druhé obranné dvojici. To je na hráče, jenž začínal sezonu v prvoligových Benátkách nad Jizerou slušná vizitka. „Jsem rád, že důvěru dostávám. Na ledě se snažím bojovat a tím splácet důvěru,“ říkal ke svému skoku sestavou. „Snad jsou trenéři spokojení a nechají mě tam i nadále.“

Kromě herního vytížení si užívá i společnost věhlasných spoluhráčů. „Jágr nebo Hudler jsou velké osobnosti. Od zkušenějších kluků se snažím co nejvíc okoukat a pak to zúročit na ledě.“