O U L U - Výhru 3:2 nad silným Finskem zařídil gólem a proměněným trestným střílením LUKÁŠ KAŠPAR. Právě on byl hlavním predátorem hladové smečky kouče Vladimíra Vůjtka, ex post vyhlášen hvězdou zápasu. "Do puntíku jsme plnili, co nám trenéři řekli," pochvaloval si spokojeně po utkání.

Proti Finům se vám podařilo vstřelit hned dvě branky, navíc na stadionu, kde už jste dříve nastupoval v dresu místního Kärpät Oulu. Jaké převládají pocity krátce po utkání?
Je to přesně tak, výhra je super! Jsme rádi, že jsme porazili natolik silný tým, jako je Finsko.

Zápas se od začátku vyvíjel dobře, jak moc bylo důležité vstřelit první branku?
Týmu vždycky pomůže, když dá první gól. Po první třetině jsme vedli 2:1, ve druhé třetině jsme pak během oslabení vstřelili i inkasovali po gólu. Do třetí třetiny jsme šli s vedením, které jsme si dokázali pohlídat.

Byl zlomovým momentem zápasu ten fakt, že jste pokaždé dokázali získat vedení potom, co Finsko srovnalo stav?
Zlomovým momentem bylo, že jsme dokázali hrát tak, jak jsme si řekli v kabině. A dělali jsme to urputně. Nedělali jsme chyby jako v předešlých zápasech.

První gól jste vstřelil střelou mezi betony soupeřova brankáře. Nezvažoval jste kličku do bekhendu? Situace k tomu sváděla...
To jsem chtěl, aby si myslel brankář, že půjdu do bekhendu. Koskinen je obrovský brankář, góly se mu dávají jen velmi těžko. O to větší má díru mezi nohama.

Byli Finové hodně nepříjemným soupeřem?
Hráli hodně do těla, stejně, jako to dělají i v domácí lize. Tam je pravda hodně krajánků, ale na to jsou oni zvyklí. Finové plní vše, co jim trenér řekne, na ledě to pak je vidět.

Zakončení mezi betony je mé nejoblíbenější!

Na konci zápasu jste byl vyhlášen hvězdou zápasu, diváci to ocenili a dali najevo, že na váš dřívější přínos pro klub jistě nezapomněli. Vnímal jste publikum?
Vnímal jsem ho právě spíš až na konci. V zápase byli spíš až nezvykle tišší. Tentokrát tady nebyl kärpätskej kotel, tím to bylo.

Jak moc byla třetí třetina náročná? Finové nastoupili evidentně ve velkém tempu.
Chtěli dát góla. My jsme si ale řekli, co chceme hrát, a to jsme plnili do puntíku přesně. Do žádné větší šance jsme je nepustili.

Co čekat od sobotní odvety v Kouvole?
Asi to samý. Určitě nebudou chtít prohrát dva domácí zápasy, vlítnou na nás.

Zakončení mezi betony je vaše specialita, vstřelil jste tak oba dva góly. Je tento typ zakončení pro brankáře jeden z nejnáročnějších? Čím si vysvětlujete, že vám toto zakončení natolik funguje?
Každej hráč přemýšlí nad svými pohyby a blafáky. Myslím si, že mezi těma nohama je ta díra pořád – ať přijedete, jak přijedete. A ten gólman když ho dostanete do pohybu, tak se musí hnout. A pak je ta díra ještě větší (smích). Nad zakončením samozřejmě vždycky přemýšlím, oblíbené zakončení má každý hráč. Mé je tohle. I kdyby si brankář u tyče sednul, tak pořád můžu jít do bekhendu. Proto se to asi tak špatně chytá.

Ve finském týmu hrála řada vašich bývalých spoluhráčů, prohodili jste pár slov?
Bylo jich tam plno. Bavili jsme se, když jsme se potkali před zápasem a pak při podávání rukou.

Po dvou třetinách jste vedli 3:2, čekala vás velmi náročná závěrečná třetina. Jaké pokyny trenéři během druhé přestávky zdůrazňovali především?
Snaží se nám už od začátku říkat, jak máme hrát. Fiňáci rozjíždí útoky v pěti, pokaždé jsme si je najeli a ve středním pásmu jsme jim nedali moc prostoru. Myslím si, že jsme třetí třetinu odehráli fakt suprově. Žádnou velkou šanci v ní neměli.