B r n o – Čtyřiadvacetiletý útočník Chicaga Michael Frolík již dorazil do České republiky, k týmu se přidal bezprostředně po skončeném duelu s Finskem. Dle svých slov nemá za sebou příliš úspěšnou sezónu, i proto by ji rád zakončil alespoň úspěchem na světovém šampionátu. Nejdříve si ale kladenský rodák bude muset navyknout na kluziště evropských rozměrů, jeho první zkušenost po roční odmlce může přijít již v zápase proti ruské Sborné.

Michaeli, vítej zpět v Česku. Jaká byla cesta ze Chicaga?
Do republiky jsem přiletěl už včera večer, stavil jsem se ale ještě doma. Let proběhl v pořádku, letěli se mnou rodiče, bylo to celé v pohodě.

Bylo z vaší strany nějaké váhání ohledně reprezentace nebo to bylo od začátku jasné, že chcete reprezentovat?
Samozřejmě nikdy nevíte, co se může stát do posledního zápasu. Ale už během sezony jsem panu Lenerovi slíbil, že pokud budu zdravý a bude o mě zájem, určitě přijedu. Mému startu tedy nic takového nebrání, jsem zcela připraven.

Překousnul jste už vyřazení s Phoenixem?
Je to určitě zklamání, cíle jsme měli určitě vyšší. Věděli jsme však, že Phoenix je silný tým. Celá série byla ohromně vyrovnaná, rozhodovali maličkosti, například to, že jsme nemohli překonat jejich gólmana. V posledním zápase jsme na ně vlétli, měli jsme asi o dvacet střel více, ale nedokázali jsme dát gól. Teď už je to ale za mnou, musím na to zapomenout a soustředit se na další výzvu, kterou je pro mě reprezentace.

Na mistrovství vyrazí i další hráči z Chicaga, například Sharp. Stihli jste o šampionátu spolu prohodit aspoň nějaké slovo?
Moc jsme to neprobírali, spíš jsme jen zjišťovali, kdo jede. Z Chicaga nás tam pár bude, bude-li šance, bude určitě příjemný si proti nim zahrát.

Jaký bude přechod na evropské kluziště?
Pokusím se co nejrychleji na to opět zvyknout. Po zápase s Finskem jsem se trochu sklouznul, doufám, že mi to nebude činit mnoho potíží.

Nebudete chtít zasáhnout už do zápasu proti Rusku, aby se vám rychleji zvykalo?
S trenérem jsme se o tom ještě úplně nebavili, definitivně to rozhodneme večer nebo v den zápasu na rozbruslení. Záleží to jen na domluvě.

S jakými pocity se vlastně vracíte z Ameriky?
Letos ta sezóna nebyla ideální. Bodově to byla velká bída, ale herně jsem se cítil dobře. Bohužel mě na začátku brzdily zranění a propadl jsem se až do čtvrté lajny, navíc jsem měl málo ice timu, někdy jsem se objevil pouze na tribuně. Určitě to nebylo jednoduché, ke konci se mi však začalo dařit, v play-off jsem již předváděl hru, kterou jsem si přál praktikovat celou sezónu. Doufám, že se mi forma přenese i na šampionát.

Takže byste rád zakončil ne příliš úspěšnou sezónu alespoň pěknou tečkou na mistrovství světa?
Určitě, doufám, že navážu na závěr sezóny. Bude to sice trochu odlišný styl hokeje, ale doufám, že si na něj rychle zvyknu.

Pozoroval jste vůbec v Americe skladbu reprezentačního týmu?
Samozřejmě. Na internetu je spousta aktuálních informací, většinou každý den se na něj dívám. Taky vím, že ještě mají nějací kluci dojet, tak doufám, že dorazí v pořádku, a že se zde utvoří opět dobrá parta.

Posílily touhu po šampionátu i vzpomínky z úspěšného loňského vystoupení?
Minulý rok to bylo super. Byla skvělá atmosféra, kvůli malé vzdálenosti jsme tam měli spoustu fanoušků. I tým byl na vynikající úrovni. Vytvořila se skvělá parta, měli jsme tam několik hokejových osobností, se kterými jsem měl čest si zahrát.